Dřevěná zvonice v Dolní Sytové

Již od nepaměti potřebovali lidé něco, čím by mohli oznamovat začátek a konec pracovní doby, příchod smrti, požáru, velké vody či jiné pohromy. K tomu nejlépe sloužil zvonek, zavěšený v koruně stromu, ve vížce školy, rychty či hostince, ti bohatší si vystavěli zvoničky zděné nebo dřevěné.

Dřevěná zvonička štenýřového typu byla v roce 1790 postavena také v Dolní Sytové. Svým kónickým osmibokým tvarem a šindelovým pokryvem celého tělesa, stříšky i střechy však působí dojmem ještě starším. V  letech 1914–1918 byl starý zvon obětován molochu světové války. V roce 1919 obec v Praze nákladem 900 Kč koupila zvon nový, který měl za druhé světové války stejný osud jako jeho předchůdce. Další zvon z dílny paní Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova sem byl zavěšen až v r. 1998. Má hmotnost 42 kg, průměr 39 cm, ladění C a je zasvěcen svaté Zdislavě.

Zvonictví bývalo dříve dědičné v domě čp. 43, kde se až do roku 1910 říkalo „U zvoníků“. Dalšími zvoníky byli Josef Pospíšil, obuvník z čp. 119, a po jeho smrti roku 1929 školnice Marie Kubánková. Nynější zvon je vybaven elektrickým pohonem s elektronickým časováním. Díky tomu zvonička denně zvoní a plně tak slouží svému účelu.