Historie hasičského sboru v Rybnicích

 Na schůzi obecního zastupitelstva dne 4. září 1892, na kterém sesešli níže uvedení pánové, bylo rozhodnuto založiti Hasičský sbor RYBNICE pro osady Rybnice, Loukov a Háje.

 Členové obecního zastupitelstva roku 1892:

• František Hloušek – rolník a starosta obce
• Josef Nechanický – mlynář a rádní
• František Gérl – továrník – vilirista
• Michal Kostřík – rolník a rádní
• František Šedivý – rolník
• Michal Jodas – rolník
• Kilián Pikora – chalupník
• Josef Kučera – chalupník

Na schůzi občanstva 24.září 1892 se ihned přihlásilo 47 občanů z Rybnic a Loukova do Sboru dobrovolných hasičů a usnesli se platit příspěvek 10 krejcarů měsíčně. Téhož roku byla zakoupena dvoukolová ruční stříkačka a 60 metrů hadic. Na tuto vyzbroj půjčil peníze pokladník sboru a starosta obce František Hloušek - rolník z Rybnic č. 45.

První valnou hromadou, která se konala na podzim roku 1892 zahájil sbor svojí činnost. Zde byli také zvoleni první činovníci sboru.

•  
• Josef Nechanický – velitel
• Antonín Strnad – podvelitel
• František Hloušek – starosta a pokladník
• Antonín Strnad – jednatel
• František Harcuba –výběrčí
• František Šmíd – členové výboru
• František Kousal
• Kilián Pikora

V témže roce vstoupil sbor dobrovolných hasičů Rybnice do Župní hasičské jednoty v Semilech, která v roce 1893 sdružovala 12 hasičskýchsborů s 587 členy a 15 července 1900 byl pořádán 12. župní hasičský sjezd v Rybnicích – Loukově. Nové hasičské skladiště bylo postaveno roku 1904 na místě dnešní pož. zbrojnice. O osm let později, r. 1912 byla zakoupena čtyřkolová ruční stříkačka za 1800 korun, se kterou sbor až do roku 1947 mnohokrát úspěšně zasahoval. Roku 1912 se od rybnického sboru odhlásili členové z Loukova a založili samostatný hasičský sbor Loukov. V této době je však hasičský sborv Rybnicích velmi činný, členové se zůčastňují župních sjezdů v okolí, pořádají dožínky, plesy,hasičské slavnosti a výtěžek z těchto akcí věnují převážně na nákup hasičských potřeb, na pomoc postiženým rodinám a chudým spoluobčanům. Velká pozornost je věnována též výcviku hasičů . Výcvik a osvěta byly zaměřeny též na práce samaritánské a zásahy první pomoci. V kronice sboru seříká: “Dobrý výcvik musí nahradit nedostatky ve výstroji a výzbroji“.

V letech 1914 - 1918 v době první světové války téměř ustal veškerý spolkový život. Roku 1915 zůstalo v obci jen 16 členů hasičského sboru, ostatních 27 členů bylo povoláno na frontu. Krutá válka si vzala svoji daň - z bojišť první světové války se nevrátilo 17 rybnických občanů - z nihž také tři členové hasičského sboru - Čeněk Šedivý- rolník , Michal Jodas –listonoš a Josef Vancl – tovární dělník.

Konec války a vyhlášení samostatnosti čsl. republiky bylo přijato s velkým nadšením a znovu se plně obnovila činnost sboru. Na oslavu vzniku čsl. republiky sbor l 8. listopadu 1918 vyrukoval v plném počtu spolus ostatními občany na Rybnická vrcha - K buku, kde na památku zasazeny byly 2 lipky a 1 buček. V letech 1920 – 1938 měl sbor největší počet členstva – 56 mužů, 16 žen a 22 žáků. Pochopitelně , že i činnost byla bohatá: účast na stavbě pomníku padlých, stavba nové požární zbrojnice, vybudování hasičské vodní nádrže u Janatů. Roku 1929 sbor pořádal župní sjezd, kterého se zůčastnilo na 550 krojovaných hasičů z 27 sborů semilské hasičské župy. Sjezd se konal na Rybnicích u hostince p. Nosála a velmi se vydařil. Ve spolupráci s Národní jednotou severočeskou byly pořádány různé slavnosti, osvětové akce, divadla,dožínky plesy a jiné. Nezapomínalo se ani na výcvik. Cvičení bylo v letních měsících každou neděli v 6 hodin ráno a který z členů se bez řádné omluvy 3 krát za sebou nezúčastnil cvičení, byl navržen k vyloučení. Vyloučen však nebyl nikdo, i když účast na cvičení nebyla vždy valná.

Významní činitele hasičského sboru v Rybnicích v letech 1919-1939:

• Jednatelé: Josef Hajský - soustružník, č.p. 25, JaroslavVancl, Petr Kousal, Josef Novotný, František Kapeš č. 20
• Velitelé: František Hloušek, Bohumil Kocourek, Josef Šalda, František Kubíček
• Ostatní činní členové: Josef Duriavig, František Matouš, Robert Matouš, František Pikora, Vilém Šedivý, Josef Syrovátka, Oldřich Jarý, František Jodas, Karel Novák, Josef Novák, František Márinka, Jaroslav Křapka, Jaroslav Buriánek.

Úspěšnou činnost sboru ochromila okupace naší republiky fašistickým Německem. Mnozí členové byly povoláni na práci do Německa, mnoho členů bylo vězněno a krutě mučeno v koncetračních táborech. Celkem 5 občanů z Rybnic se již domů nevrátilo a na pomník padlých z první světové války přibyla další jména, mezi nimi i jméno našeho člena br. Jaroslava Křapky, který zahynul v německé věznici v Golnowě.

V roce  po osvobození byla opět obnovena činnost hasičského sboru v Rybnicích. V roce 1947 bylo ustaveno družstvo dorostenek – 17 děvčat pod ved. Miloslavi Prokůpkové . V témže roce byla zakoupena první motorová stříkačka PS 8 - fy. Stratílek.Vybudování vodní nádrže v roce 1953 byla první velká akce a dále následovaly:

• 1960 – bylo ustaveno první soutěžní družstvo ve složení: Jan Prokůpek, Jaroslav Novotný, Josef Špidlen, Miloslav Maleček, Stanislav Myslivec, Vladimír Hampl, Josef  Pikora č. 18, Jaroslav Buriánek, Bohumil Pršala a Rostislav Doležálek.
• 1962 – sjezd rodáků a přátel obce – byl pořádán s bohatým programem a hojnou účastí v přírodním divadle na Rovinkách
• 1963 – k požární zbrojnici byla přistavena kulturní místnost.
• 1970 – pro požární účely byl zakoupen automobil GAZ 69
• 1972 – pro činné členy bylo zakoupeno 22 vycházkových stejnokrojů - 1ks za 700 Kč.
• 1972 – 1977 – uspořádáno24 tanečních večerů v přírodním divadle na Rovinkách a 16 diskoték na sále hotelu Gérl v Hájích.
• 1973 – 1983 – pod vedením br. Vladimíra Zahradníka ml. úspěšně pracuje družstvo mladých požárníkům
• 1977 – pořádán první dětský karneval
• 1978 – rozšíření kulturní místnosti o kuchyň a WC.
• 1982 – 4.července – pořádán sjezd rodáků a přátel obce
• 1984 – pořádána první Václavská pouť
• 1985 – sehrána divadelní hra s dětmi – pohádka Krakonošova medicína.
• 1985-1986 – stavba nové požární zbrojnice a garáže – svépomocí bylo odpracováno 1360 hodin.
• 1986 – oprava soch sv. Václava a sv. Salvátora
• 1987-1988 – rekonstrukce a rozšíření společenské místnosti.
• 1989 – stavba čekárny u Václava, zakoupení houpaček od Rumlů za7000 Kč.
• 1991 – z fin. prostředků sboru byla zakoupena přenosná motorovástříkačka PS 12 včetně krytého podvozku a kompletního příslušenství.
• 2000 – první pálení čarodějnic a vítání máje u Václava.

Toto je jen stručný výčet některých akci. Sbor dobrovolných hasičův Rybnicích vždy aktivně spolupracoval s pož. sbory v okrsku a okrese. Nedílnou součásti činnosti je účastna pož. soutěžích , námětových cvičeních v okrsku, cvičení ve sboru, školení a preventivní činnost. Soutěžní družstvo po vítězství v okrsku několikrát postoupilo do okresního kola soutěže pož.družstev. Téměř každoročně je pořádán společný výlet pro členy sboru a jejich rodinné příslušníky, pořádány jsou i zajímavé přednášky a besedy z různých oboru lidské činnosti. Po roce 1948 sbor velmi pomáhal při zvelebování obce. Připomínám jen některé akce na kterých se členové sboru významnou měrou podíleli – stavba asfaltové cesty na Rybnice, oplocení okolo hřbitova, stavba vodní nádrže, stavba čekárny a prostranství u Václava, údržba cest a veřejných prostranství a hlavně v létech 1973-1978 pomoc při výstavbě obecního vodovodu a jeho následné údržbě.

Významní činitelé hasičského sboru po roce 1945.

• Již nežijící: František Márinka, Jaroslav Buriánek, JaroslavNovotný, Josef Pikora – Kilián, Novák Karel, Myslivec Stanislav, Franc Ladislav, Křapka Jaroslav, Maleček Miloslav, Malík Antonín, Josef Pikora, Jaroslav Buriánek, František Kubíček, Robert Matouš, Vladimír  Hampl, Otakar Nesvadba
• Žijící: Bohumír Václavek, Jan Prokůpek, Josef Friček, Zdenek Havel, Josef  Myslivec, Vladimír Zahradník ml., Karel Nesvadba

Vedle svého hlavního poslání – prevence a represe – byly a jsou hasičské sbory – hlavně v malých obcích – nositeli kultury a společenské hoživota. Je dobré si připomenout, jak dlouho a jak úspěšně dávají hasičské organizace „lidi dohromady„ sdružují je v jeden celek a vytvářejí pro ně společný zájem. Dát lidi dohromady je odvěkým snem lidstva, kdyby se toto podařilo, ubylo by chmurných stránek v dějinách lidstva.

Nelze přesně spočítat a vyčíslit všechny zásahy u požárů, cvičení, školení, osvětovou a kulturní činnost za 110 let. Nemůžeme také tvrdit, že za tuto dobu nevznikly žádné nedorozumění a různice. Vždy a všude se najdoulidé, kteří se jen „vezou„ a vyjímkou nebyl ani není náš sbor. Naštěstí se také vždy najde většina rozumných lidí, kteří si nedělají nároky na uznání či odměnua svoji „hasičinu“ dělají nezištně a rádi, ku prospěchu všech.

V Rybnicích – duben L.P. 2003